Říjen 2010

Všechno jednou končí...

30. října 2010 v 23:59
Tak nová rodina se pro mě nenašla... Takže zítra odlétám domů...
Na jednu stranu mě to mrzí, ale na druhou stranu jsem ráda...

Dnes jsem naposled prošla Boston a nakupovala jsem. To město jsem si zamilovala a bude mi chybět.
Pokud se chystáte do Států, rozhodně nesmíte vynechat Boston!

Všem moc děkuji za podporu! A velmi mě těší, že si můj blok našel svoje čtenáře! 

Zatím žádná nová rodina...

25. října 2010 v 18:05
Tak jak to se mnou vypadá?
Rodina z Miami nedopadla. Mají dvojčata holku a kluka 9 let. Děti jsou hodně chytré, a tak chodí do školy pro nadané a po škole dělají minimálně tři hodiny úkoly. Mluvila jsem s host mom z této rodiny, po hlase moc příjemná. Řekla mi, že moje angličtina není špatná, ale že si myslí, že by to nestačilo... No nevadí.
Teď čekám jestli se ozve jedna rodina z Pittsburghu. Tři děti, dvojčata holky 16 let a kluk 12 let. Spíš by to bylo o tom jim dělat řidiče, v domě trochu uklízet a zůstat s nima doma, kdyby byli nemocní... Takhle to vypadá dobře, tak uvidíme zda to výjde.

O víkendu jsem byla na Halloweenské party. Tuto party pořádalo Cultural Care pro au pairs a jejich kamarády a byla to nealkoholická párty (po pátečním večeru, kdy jsem navštívila dva bary v Bostonu, mi to ani nevadilo ;)). Byla to sranda a docela jsem se vytancovala :)

Takže teď mi zbývá jen čekat, jestli si mě někdo vybere...

Odchod z rodiny

20. října 2010 v 18:19
Tak mám 14 dní na to, abych si našla novou rodinu, jinak letim domů...
Dneska jsem se přestěhovala ke své koordinátorce a tady teď budu žít...

Cose stalo?
Včera ráno se Sophia naštvala, že nemá žádné zelené legíny a že je chce a to okamžitě... Začala kolem sebe se vší házet a křičet na mě, ať je jdu okamžitě koupit. Snažila jsme se jí vysvětlit, že to nejde a že si může na sebe vzít jiné oblečení, ale to už na mě křičela ať držím hubu ... Stála ke mě zády a já ji chytla za ruku a otočila jí... Prý jí to bolela a tak mě praštila do hlavy... Mamince si pak stěžovala, že jsem jí tu ruku moc zmáčkla... Tak jsem usoudila, že v týhle rodině nemá smysl zůstávat. Večer přišla koordinátorka, všechno jsem si řekli a dneska ráno mě vyzvedla.

Docela se mi ulevilo, že už se nemusím starat o ty holky... Ale jen doufám, že najdu nějakou rodinu a ještě tu nějakou dobu zůstanu... 

Školou povinná a halloween kam se podíváš

18. října 2010 v 4:28
V sobotu jsem šla poprvé do školy. Chodím na Boston Academy of English a dostala jsem se do středně pokročilých. Nevím zda neudělali někde chybu, a nebo je moje angličtina tak dobrá ;)
Ve třídě jsou holky snad z celýho světa - Thajsko, Kanada, Maroko, Německo, Španělsko, Peru, Mexiko... Je to zajímavá směska. A zjistila jsem, že některý holky jsou na tom se svojí angličtinou hůř než já (což mě samozřejmě potěšilo...).
Škola trvá tři hodiny, ale strašně rychle to utíká a je u toho sranda. Dokonce mám pocit, že gramatiku chápu víc, když mi to vysvětlí v angličtině, než když mi to několik let rvali do hlavy v češtině... 
Uvidíme jaký to bude příště, ale zatím se mi na škole líbí :)

Halloweenská výzdoba je snad už na každým baráku ve městě... Najdou se vtipně vyzdobené domy, ale amíci to občas dokážou pěkně přepísknout...
Měly jsme další au pair sraz, tentokrát jsme se vydaly do Witch's Woods. Je to park kde nejdříve jdete do lesa, nasednete na valník za traktor a vyjedete na vyjížďku lesem. Každou chvíli na vás z lesa někdo vyběhne a někteří mají i "motorové pily", ti byli asi nejhorší! Všichni mají na sobě kostýmy a dobrej make up, takže spíš vypadají jako zombie... Jedno z pravidel je, že se nesmíte dotknout herců a oni vás. Ale i přesto jsem si trošku vyřvala hlasivky.
Pak se jde do strašidelného zámku a do strašidelného domu. Ještě že jsem nešla sama, jsem strašnej strašpytel, a tak jsem mačkala ruku Angele :D
Poslední byl taky strašidelný dům, ale ve 3D. Nasadily jsme si brejle a šly dovnitř. Tohle nebylo ani strašidelný, ale strašně se mi líbil ten efekt 3D, např. když zombík byl popsanej a vypadalo to, že ty slova těsně předním plují ve vzduchu. Fakt super.
Příští víkend mě čeká halloweenská party. Takže přípravy na halloween jsou v plném proudu :)

Báječný víkend!

11. října 2010 v 2:48
Mám za sebou úžasný víkend!

V pátek jsem měla domluvené setkání s au pairkou z Jižní Afriky. Jmenuje se Kim a je z vedlejšího města.
Její host family mě pozvala na večeři. Bylo to moc milý a večeře byla výborná.
Pak jsme se samy dvě vydaly na kafe do místního Starbucksu. Moc hezky jsme si popovídaly.

Na sobotu jsme se domluvily, že vyrazíme do Bostonu. Tam se k nám přidala Maru. Maru je z Venezuely a je také au pair. Prošmajdaly jsme Boston a lehce jsme nakupovaly ;)

A v neděli jsme si ve třech udělaly výlet do Salemu. Teď před Halloweenem je tam docela blázinec! Všude jsou lidé kostýmech, každou chvíli na vás někdo bafne... My jsem se vydaly, jako velký hrdinky, do strašidelného domu... Paní nás ještě u vchodu ubezpečila, že to není tak hrozný, že tam chodí i děti... Celou dobu jsme jen vřískaly a mačkaly si ruce navzájem :D ale byla to docela sranda :D
Pak jsem navštívily jedno čarodějnické muzeum (v Salemu je jich spousta...) a ve městě jsme nafotily pár foteček.
Taky jsme si koupily kostými na halloweenksou party, která nás čeká za 14 dní. Já půjdu za baseballistku ;)

Tohle byl asi zatím ten nejlepší víkend, co jsem tu zažila!

Holky

6. října 2010 v 19:05
Isabella, Sophia a Eva vypadají jako princezny. Opravdu jsou to na pohled moc hezké holčičky. Ale jejich chování tomu vůbec neodpovída...

Isabella - každé ráno je problém se vstáváním... Já už jí nebudím. Vždy na mě jen křičí, že vstát nechce a že chce jen tatínka...  Občas i utíká z domu na ulici a křičí, že do školy nechce... Vůbec neposlouchá. Často provokuje holky a vždy to zkončí brekem.

Sophia - občas jí v hlavě přeskočí a to pak lítají plastový židle a nebo co má zrovna po ruce. Pokud nemůže něco najít, hned se rozčiluje a křičí. Dokonce mě už několikrát uhodila nebo kopla...

Eva - tak ta jedina je docela normální. I když každý den od ní slyším ať jdu pryč, že si chce hrát sama... Ale to mi zas tak nevadí :)

Holky se takhle nechovají jen ke mě, ale i k rodičům. Trestají je time outem. Buď si sednou na schody a nebo je pošlou do pokoje (kde si samozřejmě hrají...). Pak se s nima snaží mluvit o tom co se stalo... Výsledek? Pár dní klid a pak se to opakuje znova...

Takže to tu je chvílema opravdu těžký!